TRADIČNÍ JAPONSKÉ DIVADLO
Poprvé jsem se s tradičním japonským divadlem setkala v japonském dorama Pin to Kona, které se odehrává v prostředí divadla Kabuki, tedy jednou ze tří tradičních forem japonského divadla.
Okamžitě mě okouzlilo. Zároveň mi bylo líto, že ho jako Evropanka, nebudu moci nikdy vidět tak, abych přesně pochopila a docenila jeho plný význam.
Tradiční formy japonského divadla dávají důraz na potěšení smyslů. Typické pohyby a tradiční oděvy potěší zrak a zpěvně interpretované repliky, společně se zvučným boucháním předmětů či hlasitým dupáním potěší sluch.
Právě japonština a její specifická intonace, která využívá důraz zcela odlišně, než čeština, umožňuje jedinečný akustický zážitek. Zároveň je důvodem, proč jej nebudu moci nikdy zcela uchopit. Tedy to jsem si myslela do okamžiku, než jsem narazila na český divadelní soubor Malé divadlo kjógenu.
MALÉ DIVADLO KJÓGENU
Nechtělo se mi věřit, že v Česku existuje soubor, který se odváží předvádět japonské divadlo. I když jsem měla velké obavy, co z toho nakonec bude, neváhala jsem se svou účastí, když brněnský soubor ohlásil vystoupení v Praze.
V úvodu představení jsme se dozvěděli, co přesně kjógen znamená. Jedná se o komickou divadelní formu, která se tradičně vkládala mezi dvě hry vážného obřadního divadla nó. Původně se tedy jednalo o jakousi odlehčenou mezihru, neboli frašku.
Celé představení se skládalo ze tří takovýchto frašek. Bylo nám také vysvětleno, jak bude představení probíhat, abychom lépe porozuměli, jakým způsobem máme vnímat charaktery postav a prostor, protože hra se odehrává na prázdném podiu bez kulis.
Charakter postavy se dozvídáme hned při jejím vstupu na scénu, kdy nám jej sama prozradí například slovy: „jsem prostý rolník“. Podobně jako nám prozradí, kde se zrovna nachází a pokud se potřebuje přesunout do jiného prostředí vydá se na cestu tedy projde scénou do trojúhelníku a obvykle ukončí výpravu slovy: „vida, člověk se na chvíli zamyslí a už je na místě“. Díky tomu se můžeme ocitnout kdekoliv a s kýmkoliv. To ovšem není na kjógenu to nejpřekvapivější. To co je na něm opravdu k neuvěření je právě schopnost souboru převést japonskou atmosféru na českého diváka.
VÝZNAMNÁ JAPONSKÁ OCENĚNÍ
Není náhodou, že Malé divadlo kjógenu získalo, jako první nejaponský soubor nejvýznamnější japonské divadelní ocenění cenu Saikašó. Přes to, že se představení odehrává v češtině, herci dokáží věty vyslovovat s důrazem odpovídajícímu japonskému originálu. Nejen, že projev nepůsobí lacině, ale hrdelní tóny, které herci vydávají způsobují právě onen jedinečný akustický zážitek! Věřím, že je velmi blízko tomu, který zažívají Japonci, během jejich tradičního vystoupení.
Na vystoupení Malého divadla kjógenu jsem měla možnost být už dvakrát a vždy jsem odcházela nadšená. Vřele doporučuji jejich představení navštívit, můžete v Brně, kde soubor obvykle působí, nebo si můžete pohlídat jejich facebook a počkat až opět zamíří do Prahy, kde se pravděpodobně potkáme. 🙂
Vaše Mesha ❤
